Marek Zdráhal, Petr Novák a Josef Židlík hodnotí vítěznou sezonu U15
Jaké jsou vaše bezprostřední pocity po potvrzení postupu?
Z: Případný postup si musí v baráži uhrát tým U14, my jim jen vytvořili výchozí pozici vítězstvím v soutěži. Moc bych si přál, aby jim to vyšlo.
N: Spokojenost, úleva.
Ž: Musím upřesnit, že jsme získali 1. místo v druhé žákovské lize a o samotný postup bude hrát ještě kategorie U14 v baráži. Ale jinak mám radost, když hráči mají radost, že něco dokázali. Takže pocity jsou radostné.
Co podle vás rozhodlo o tom, že se týmu podařilo soutěž zvládnout tak úspěšně?
Z: Bude to asi znít paradoxně v žákovské soutěži, ale vyrovnanost týmových výkonů v celé lize. Většinou to v tomto věku bývá naopak problém a výkony kolísají. Pořád říkám, že ročník 2011 je výjimečný.
N: Týmové výkony, individuální schopnosti, skvělá parta hráčů, trenérů a rodičů.
Ž: Asi ta správná chemie v kabině, jsou to dobří kamarádi i mimo fotbal a to je hodně důležité pro týmový úspěch. Samozřejmě to musí být podpořené herní kvalitou a vítěznou mentalitou. Tyto disciplíny už prokázali v minulosti.
Kterého aspektu hry si během celé sezóny nejvíce ceníte?
Z: Pokud se ptáte na hru našeho týmu, tak určitě neustálé snahy o kombinační fotbal, plný přihrávek a nabíhaní do volného prostoru. Pokud nám to soupeř více dovolil a hrál podobně jako my, byly z toho krásné zápasy. Dnes ale hodně soupeřů používá často delší nákop a nehraje příliš kombinačně, což kvalitní mládežnický rozvoj příliš nepodporuje.
N: I když se někdy nedařilo, jak bychom si představovali a třeba i prohrávalo, tak si mužstvo zachovalo svou tvář a šlo dál za svým cílem.
Ž: Jeden mákne za druhého a i když se někdy herně nedařilo, dokázali to strhnout svým charakterem a vnitřní silou.
Byl nějaký zápas nebo moment, který považujete za klíčový na cestě k postupu?
Z:Postup už je v rukou U14, v baráži. Klíčový moment vyhrané ligové soutěže je fakt, že tým ročníku 2011 umí vyhrávat, což dokázal v PlaneoCupu, jehož jeden ročník celkově dokonce vyhrál! U tohoto ročníku se spojily dvě základní podmínky úspěchu, snaha o kvalitní kombinační hru, a obrovskou hladovost po výsledku.
N: Dva. Zvládnuté první jarní kolo na půdě nebezpečného Pelhřimova a důležitá výhra ve Znojmě, po které jsme soupeři odskočili v tabulce.
Ž: Myslím výhra ve Znojmě, 2x jsme prohrávali a druhý poločas kluci předvedli super výkon a v tu chvíli jsem věřil v 1. místo.
Jak se tým vyrovnával s náročnými situacemi během sezóny?
Z: V kabině se hodně křičívalo. Negativně, kriticky, pozitivně i motivačně. Tihle kluci chlapi v tomto věku potřebují emoce, učí se tím s nimi pracovat. Chtěli jsme po nich zpětnou vazbu, klidně kritickou, na hraně. Musíte chtít hrát jejich hru a být jedním z nich.
N: Díky kamarádským vztahům a skvělé partě se vždy povedlo situace zvládnout.
Ž:Jak už jsem podotkl, kluci jsou na tom dobře morálně. Někdy vypadli stěžejní hráči, přišlo zranění či nemoc, ale velkou kvalitu má i 15tý či 16tý hráč týmu, takže to nám v těchto situacích určitě pomohlo.
V čem udělali hráči největší pokrok oproti začátku soutěže?
Z: Zvětšili se, zesílili, vše je více a více silovější, vidí se už mezi dospělými, chtějí to už hrát jak oni. Rok je obrovský rozdíl, plný dynamických změn každého z hráčů, což má samozřejmě vliv na samotný tým, zejména když je ve hře 11 hráčů najednou a každý má svůj specifický vývoj. O to více si cením vyrovnanosti výkonů týmu, jak jsem již zmiňoval výše.
N: Fyzická připravenost, psychická odolnost, individuální dovednosti, týmovost.
Ž: Je to období růstového spurtu. Určitě se posunuli fyzicky a tím, jak je tato soutěž kvalitní, tak jsem viděl i posun v taktice a herním myšlením. V procesu se stále zaměřujeme na činnosti s míčem, a to bylo v zápasech taky hodně znát. Bez dovedností by taktika a herní principy byly k ničemu. Dále jsme trénovali standartní situace, to nám také pomohlo.
Jak důležitou roli hrála týmová soudržnost a atmosféra v kabině?
Z: Obrovskou. Do kategorie U15 je super, že máte všechny kluky pohromadě pořád, škola, tréninky i volný čas. V dorostu si už začíná jít každý trochu po svém, začínají dospívat. Kvůli atmosféře v týmu jsem proto neskutečně rád, že se to této partičce povedlo.
N: Zásadní, bez ní by to v kolektivním sportu nebylo možné.
Ž: Ano, to je hodně důležité a vlastně jsem to popsal u druhé otázky. Kluci jsou super parta!
Kteří hráči vás svým přístupem nebo výkony nejvíce potěšili?
Z: Všichni. Nějakou tu kritiku i pochvaly si nechám na závěrečnou.
N: Nechci nikoho jmenovat, každý hráč, který nastoupil měl svůj přínos pro hru a tím i výsledek.
Ž: Nechci jmenovat, každý hráč měl v týmu svoji roli, kterou zvládl na jedničku.
Co tento postup znamená pro váš tým a celý klub?
Z: Pro nás je vítězství v lize obrovským úspěchem, byl to náš dar ročníku 2012, který ho může v dvouzápasové baráži přetavit v postup do nejvyšší moravské žákovské ligy, což by byla velká paráda. Pro klub by to znamenalo reklamu a zároveň závazek v kategorii žáků. Mít tak kvalitní týmy, aby se v nejvyšší ligové soutěži udržely a to předpokládá kvalitní skauting a komunikaci s kluby z nejbližšího okolí.
N: Pro tým to byl další velký úspěch v žákovských kategoriích a pro klub skvělá reprezentace HS.
Ž: Pro náš tým celkem asi nic, kluci se posunou do dorostu. Ale pro klub by postup znamenal hodně. Pokud se to podaří (vítězství U14 v baráži), tak budou mít starší žáci nejvyšší soutěž, což je na jednu stranu dobře, na druhou stranu to asi přinese pár vrásek trenérům a vedení klubu, aby se na vyšší kvalitou soupeřů připravili. Pro hráče to pak bude znamenat větší náročnost a konkurenci na tréninku. Snad se podaří i kvalitně týmy doplňovat z okolí, vyšší soutěž bude lákat.
Jaké zkušenosti si hráči z této úspěšné sezóny mohou odnést do dalšího fotbalového i osobního života?
Z: Neskutečné. Já jsem vždycky mladým hráčů říkal, že fotbal je jako život. Je v něm všechno, láska, nenávist, touha, štěstí, smůla a tak bych mohl pokračovat. Navíc jsou ve věku, kdy chtějí prožívat naplno, teď a tady. Pokud chcete trénovat tyto věkové kategorie, musíte prostě hrát jejich hru, nechat si je jak se říká i „lézt po zádech“. Idealizují si svět, zápasy, mají nějaké pocity. Já se jim snažím říct, že je na světě krásně, a fotbal že je k tomu cesta. To by měl být přesah do osobního života.
N: Naučili se, že tvrdou prací, poctivým přístupem, táhnutím za jeden provaz lze výkonnostně růst a dosáhnout výborných týmových výsledků.
Ž: Tak věřím, že je tento úspěch ještě více posune dál v poctivé fotbalové práci, aby potvrdili svoje kvality i v dorosteneckých kategorií. Kluci jsou kamarádi, určitě se to projeví i v osobním životě.
Co byste chtěl svým hráčům po této sezóně vzkázat?
Z: U týmu jako trenér končím po třech nádherných sezónách, takže jim určitě moc děkuji za strávený čas a spoustu nezapomenutelných pocitů, které nic nenahradí. Čas s nimi byl velmi inspirativní. Přál bych Vám, aby Váš další život byl jako tato právě končící sezóna. Takže borci – sixseven.
N: Že jsem na ně pyšný. S většinou kluků to táhnu od kategorie U7 a hrozně si cením na jakou úroveň se dostali.
Ž: Řekli jsme si to v kabině. Určitě je to parádní zážitek a klukům gratuluji!
Máte nějaký vzkaz pro fanoušky, rodiče a všechny, kteří tým podporovali?
Z: Nejlepší parta rodičů, kterou jsem kdy zažil! Obrovské díky za tojaký servis a podporu jste týmu vytvářeli. A jakým způsobem jste fandili, slušně, bez invektiv vůči komukoliv, za to velký respekt. A všem těm lidem okolo, kteří nám drželi palce, moc děkuji. A speciální díky asistentům Petarovi Novákovi a Pepovi Židlíkovi, neskutečným asistentům a fotbalovým stratégům, kteří s hráči šli od přípravek a s nimi i dalším trenérům, kteří kluky z ročníku 2011 na jejich fotbalové cestě ovlivňovali.
N: Jedním slovem děkuji!
Ž: Ano, chtěl bych samozřejmě moc poděkovat všem. Tak jak jsem psal, že kluci parádně fungovali jako tým, tak to samé platilo i mezi rodiči. Na všem jsme se vždy domluvili a spolupráce byla bez problémů, takže naprostá spokojenost. Věřím, že jsme měli i hodně fanoušků, na sociálních sítí to bylo znát. Děkujeme!!!